Moření svarů mořící pastou nevyžaduje velké počáteční náklady. Chceme očistit velmi malou plochu - svár. Ostatní plocha i když může být znečištěna zpracováním ve výrobě nutně nemusí znamenat použití produktu pro moření povrchu. Mnohdy stačí odmaštění povrchu v kombinaci s odmořením oxidické vrstvy vytvořené v tepelné zóně svarového švu danou technologií svařování. Pokud je celková délka svarů na výrobku větší pak pracnost spojená s nanesením mořící pasty na sváry pomocí štětce vyžaduje trpělivost a nevynechat jediný centimetr sváru, abychom dosáhli dokonalého výsledku. Použití mořící pasty ještě neznamená záruku, že povrch bude dokonale čistý. Aplikace mořící pasty neodstraní mechanické zásahy při zpracování ve výrobě.
- oděrky, otlaky a záděrky,
- popisy barvou,
- kontrola kvality sváru kapilární zkouškou,
- zbytky lepidla po odstranění fólie,
- inventurní barevné značení povrchu skladovaných polotovarů,
- papírové nálepky s informacemi o historii daného polotovaru a pod.
Mořící pastu používáme velice opatrně v případech, kdy s ní nemáme velké zkušenosti. Použitím mořící pasty s větší koncentrací směsných kyselin bychom zmatovatěli broušený nebo smirkovaný povrch výrobku, který byl vytvořen strojním způsobem. Povrch strojního brusu zmatovatíme a ve většině případů již nelze obnovit charakteristiku povrchu po strojním výbrusu. Pro broušené a leštěné povrchy se nabízí alternativa v podobě méně koncentrované mořící pasty, jenž nepůsobí tak agresivně. Nicméně stále musíme respektovat skutečnost, že se jedná o produkt na bázi kyselin. S nižší koncentrací se však prodlužuje doba působení mořící pasty. Pozor si musíme dát obzvláště v letních měsících, kdy skladováním výrobků z korozivzdorných ocelí na venkovní ploše dochází k naakumulování slunečního záření do materiálu výrobku a ten tak má povrchovou teplotu mnohdy vyšší, jak 100 oC. Mořící pasta je produkt skládající se též z vody a proto dojde k rychlému odpaření z takto vyhřátého povrchu a reakce s odmořením oxidů železa v tepelně ovlivněné zóně sváru neproběhne. Je proto potřebné výrobek před mořením ráno přemístnit dovnitř výrobní haly, do stínu, aby moření proběhlo za standardních podmínek, tj. teplot v rozmezí 12 ÷ 25oC. V zimě zase dbáme na opačný extrém při venkovních teplotách pod bodem mrazu. Musíme připravit na aplikační teplotu i mořící pastu, nejlépe tím, že jí uskladníme přes noc v místnosti, kde je teplota alespoň 15oC. Důležité je připravit povrch výrobku před vlastní povrchovou úpravou "mořením".
Uvědomme si, že cílem moření je odstranit oxidy vytvořené po technologiích svařování a ne vlivy z ostatních operací. Všechny vlivy musíme odstranit z povrchu výrobku určeného k moření ještě před vlastním mořením. Pokud toto neučiníme, budeme nemile překvapeni, že povrch vykazuje mapy, fleky, že se neodstranil nalepený papírový štítek, barva po loňské inventuře polotovaru a pod. Při aplikacích mořících past, gelů a mořících lázní na bázi směsných kyselin je důležitý dokonalý a poctivý tlakový oplach vodou a to obzvláště i v místech, jenž jsou pro lidský zrak obtížněji přístupná. Využívat při kontrole zrcátko, jako když si zubař usnadňuje práci, aby zkontroloval zuby v horní čelisti. Použít digitálního fotoaparátu tam, kde potřebujeme i osvětlení místa, které chceme kontrolovat po moření. Zvláště u potrubních prvků, jenž využívají kolen, oblouků, kam lidský zrak nemá přístup, ale oko zákazníka, který žádá dokonalou kvalitu toto většinou zjistí. Proto je potřebné toto připomínat pracovníkům ještě před vlastním mořením, upozornit je na úskalí spojená s obtížně přístupnými místy, jak pro nástřik tak i pro oplach. Vždy se vyplatí, aby si to uvědomil pracovník, který první provádí zásah do povrchu, ne až pracovník na kontrole, natož pracovník odstraňující nekvalitu již na místě montáže, mnohdy i na jiném kontinentu (Číně, Brazílii a pod.).