Pasivovaný povrch vzniká samovolně a nebo řízeně.
Samovolný vznik pasivační vrstvy je způsoben vystavením výrobku z korozivzdorné oceli s obsahem chromu minimálně 12,5% působení prostředí v průběhu přibližně tří týdnů. V tomto období samovolné pasivace prostředím je povrch náchylný ke kontaminaci ostatními plyny v prostředí (dusíkem, kyslíkem, CO2, vodní párou).
Řízený vznik pasivační vrstvy dosáhneme chemickou reakcí pomocí pasivačního prostředku Pelox RP obvykle nástřikem na povrch výrobku z austenitické korozivzdorné oceli působením po dobu 15 až 30 minut.
Přípravek není určen pouze k pasivaci, ale též k odstranění drobných nečistot zůstávajících po moření, jenž se uvolnily ze spár a štěrbin mezi přerušovanými sváry. Tento účinek je znatelný při porovnání přípravků jiných výrobců na vzorovém povrchu. Povrch je po oplachu vizuélně čistý bez stop po nečistotách.
Přípravek tak lze použít i pro odstranění úkapů produktů z technologie výroby, na povrchu nerezových zařízení výrobní technologie, např. nápojů, pochutin, výrobků z mléka, masa a podobných produktů.
Po zpracování ve výrobě dochází operacemi, jako jsou broušení, tryskání a moření k narušení pasivační vrstvy a proto je vhodné řízeně pasivační vrstvu obnovit.
Vliv drsnosti povrchu na korozní odolnost výrobků z korozivzdorných austenitických ocelí je pozitivní čím je drsnost menší. Drsnost povrchu za studena válcovaného plechu je ca Ra = 0,4. Pro srovnání, drsnost Ra broušeného povrchu zrnem 240 je Ra = 0,8. Čím větší hodnota Ra povrchu výrobku je, tím náchylnější je na usazování nečistot na povrchu a tím se zvyšuje potřeba tento povrch opakovaně za čas čistit. Příkladem mohou být tzv. kroužkované povrchy (dříve též vybrušované tzv. kocourováním) u mlékárenských cisteren, nádob na víno nebo na destiláty (likéry). V textilním průmyslu, kde se látka při barvení stýká s vnitřním povrchem aparátu je nutné brousit povrch zrnem 320/400. Ve farmaceutickém průmyslu, kde jsou vysoké nároky na čistotu povrchu (bakterie) jsou obvyklé povrchy, kdy je broušení zakončeno hodnotou zrna 600.
V Aquaparcích na madlech zábradlí a jiných nerezových prvcích s povrchem odvozeným od zakoupeného polotovaru (plechu, trubky, jeklu, kulatiny, ploché oceli), tj. broušeno zrnem 240 nebo s kartáčovaným povrchem dochází k usazování částic FE, které vlivem vodní mlhy, cákání, klimatizací dochází k interakci mezi částmi s povrchem z konstrukčních ocelí a nerezu, kdy vodivá voda (nasycená chlórem, jako dezinfekčním činidlem proti bakteriím ve vodě) způsobuje korodování částic FE a vytváří se tak vzhledové poškození povrchu prvků z korozivzdorných ocelí. Důsledkem je pak bodová a důlková koroze, jenž způsobí i prorezavění celé tloušťky madla zábradlí.